|
|
Možná asociace polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními
TOMANOVÁ, Aneta
Práce je zaměřena na souvislost polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními, konkrétněji pak polymorfismu Val158Met. Teoretická část poskytuje definice genu COMT a jeho enzymu, katecholaminech které ovlivňuje a samotný popis polymorfismu Val158Met. Následuje výčet psychiatrických onemocnění, jejich popis a známý vztah ke zkoumanému polymorfismu. V praktické části bylo vypracováno vyšetření psychiatrických pacientů, u kterých byl za pomocí metody PCR RFLP zjištěn genotyp. Výsledky byly vyhodnoceny a propojeny s poznatky z teoretické částí.
|
|
|
Cesta zotavení v kontextu Recovery přístupu
PETRŽÍLKOVÁ, Hana
Práce se zaměří na popis duševního onemocnění jak z perspektivy medicínské, tak z hlediska sociálního fungování. Budou představeny základní pojmy související s konceptem recovery a možnosti jeho využití v práci s klienty s duševním onemocněním. Práce bude doplněna příklady z praxe.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv projevů hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti na rodinné příslušníky
Samcová, Magdalena ; Racková, Barbora (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
68 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá projevy hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti a jejím vlivem na rodinné příslušníky osob s tímto onemocněním. Cílem bylo přiblížit zkušenost ze soužití s člověkem s HPO. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů probíhal se třemi respondenty, jedním mužem a dvěma ženami. Výsledná data byla vyhodnocována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Z výpovědí je zřejmý negativní v oblasti osobní roviny, kontaktu s jedincem s HPO a evidentní je taktéž psychická zátěž. Práce by mohla být přínosem pro sociální a zdravotní pracovníky, kteří v rámci své praxe přichází do kontaktu s lidmi s HPO a jejich blízkými. V závěru práce jsou zmíněny kroky, kterými může přispět ke zlepšení situace každý z nás.
|
|
|
Využití koordinované rehabilitace v organizaci Fokus
HÁVOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá využitím a fungováním koordinované rehabilitace a multidisciplinárního týmu v organizaci Fokus v Pelhřimově, zabývající se osobami s duševním onemocněním. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje historii a fungování koordinované rehabilitace, historii péče o duševní zdraví, reformu psychiatrie a fungování multidisciplinární spolupráce. Ve výzkumné části byla využita strategie kvalitativní analýzy. Ta byla prováděna pomocí dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky vycházející z rozhovoru byly v první části výzkumu zaměřeny na fungování multidisciplinárního týmu v zařízení a spolupracujících subjektů. Druhá část práce byla věnována základním složkám koordinované rehabilitace poskytované v organizaci s ohledem na další podílející se odborníky a neformální účastníky při péči o osobu s duševním onemocněním. Cílem výzkumu bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace využívající se u jedinců s duševním onemocněním v organizaci Fokus v Pelhřimově. Výzkumný soubor byl tvořen pomocí metody sněhové koule a základním kritériem bylo zaměstnání komunikačního partnera v dané organizaci. Jejich schopnost hodnotit svou práci a účastnit se řízeného rozhovoru se odvíjela od jejich zkušeností ve Fokusu. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jaké složky koordinované rehabilitace jsou využívané v organizaci Fokus v Pelhřimově? Od toho byly odvíjeny dílčí výzkumné otázky související s jednotlivými složkami koordinované rehabilitace a fungování multidisciplinárního týmu. První kontakt a další spolupráce se rozvíjí podle závažnosti, potřebnosti a přání klienta. Práce s klientem s duševním onemocněním je postavena na filosofii zotavení, ne uzdravení. Ve vztahu a zaměření se pracuje na všech složkách koordinované rehabilitace. Nejblíže má klient ke klíčovému pracovníkovi, který koordinuje péči v multidisciplinárním týmu a další odborníky mimo organizaci. Z výsledků vznikl závěr, kde došlo ke shodě, že koordinovaná rehabilitace je využívána v tomto zařízení a žádná ze základních složek nemůže být opomenuta. V praxi mohou být výsledky diplomové práce využity jako zpětná vazba organizaci Fokus, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců s duševním onemocněním. S ohledem na doporučení bylo využito zpětné vazby komunikačních partnerů týkající se předávání informací, preferování společných prostorů celého týmu a větší reklamy.
|
|
|
Úloha sociálního pracovníka v procesu podpory při hledání a udržení zaměstnání u klientů s duševním onemocněním
MALÁ, Melánie
Tématem této bakalářské práce je Úloha sociálního pracovníka v procesu podpory při hledání a udržení zaměstnání u klientů s duševním onemocněním. Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální pracovníky a klienty působící v organizaci Fokus Tábor. Cílem je zjistit, zda se sociálním pracovníkům působícím v organizaci Fokus Tábor daří úspěšně zařazovat své klienty (klienty s duševním onemocněním) do pracovního procesu, a to prostřednictvím jejich programu: Program podporovaného zaměstnávání. Teoretická část bakalářské práce by se měla zaměřit na práci mezi klientem a sociálním pracovníkem, dále by zde mělo být vysvětleno několik pojmů jako duševní onemocnění (včetně několika charakteristik určitých duševních onemocnění), podporované zaměstnání, pracovní rehabilitace, sociálně terapeutická dílna, poradenství atd. Dále by zde měla být vysvětlena legislativa, podle které se organizace Fokus prostřednictvím Programu podporovaného zaměstnávání řídí a politika zaměstnanosti určena pro osoby s duševním onemocněním. V praktické části prostřednictvím kvalitativního výzkumu bych chtěla pomocí metod, jako je pozorování (zúčastněné, nezúčastněné a zjevné) a dotazování v podobě rozhovoru (rozhovor polostrukturovaný) zjistit, zda se sociálním pracovníkům působícím v organizaci Fokus daří úspěšně své klienty zařazovat na pracovní trh. Tato práce by měla sloužit jako podklad pro sociální pracovníky, ke zjištění jejich konkrétního přínosu pro získání a udržení zaměstnání klientů s duševním onemocněním a zjištění reálného stavu zaměstnanosti klientů, kteří jsou vedeni v organizaci Fokus Tábor, zpracováno na základě zkušeností sociálních pracovníků.
|
|
|
Chráněné bydlení České Budějovice. Specifická sociální služba a problémy jejího rozvoje.
MATĚNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Chráněné bydlení České Budějovice. Specifická sociální služba a problémy jejího rozvoje se zaobírá podporou samostatného bydlení lidí s duševním onemocněním. V teoretické části jsem popsala Chráněné bydlení jako specifickou sociální službu. Dále jsem se zaměřila na konkrétní sociální službu Bydlení K-Pax v Českých Budějovicích, která funguje od roku 2015. V závěru teoretické části jsou představeny projekty, které sociální služba úspěšně aplikovala. V praktické části mé bakalářské práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum. K získání dat byla použita výzkumná metoda dotazování a jako technika sběru dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Ve výzkumu jsem provedla rozhovor s pěti respondenty, kteří jsou zaměstnanci v Bydlení K-Pax. Cílem práce je zachytit rozvíjející se sociální službu a její činnosti, objasnění obtíží a překážek, s nimiž se sociální pracovníci potýkají, a navrhnout některá optimalizační doporučení. K dosažení cíle práce byly určené dvě výzkumné otázky. První otázka pro zjištění stávajících problémů zkoumá problémy, které brání dalšímu rozvoji projektu Bydlení K-Pax. Druhá otázka zjišťuje, jaká řešení stávajících problémů navrhují respondenti. Z výsledků, které byly zjištěny ve výzkumu v praktické části, lze vyčíst, že sociální služba má problémy ohledně nedostatku financí a zaměstnanců. Respondenti se také shodli na tom, že velkým problémem je nedodržování určených pravidel v bydlení. Na základě výsledků byla navržena optimalizační řešení (najmout pracovníka na pozici fundraisera, sehnat více dobrovolníků, spolupracovat s jinými organizacemi, které poskytující sociální službu Chráněné bydlení).
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením - tělesným i mentálním
ČEKALOVÁ, Renata
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením tělesným i mentálním. Počet osob s kombinovanými vadami stále narůstá i přes neustále se zdokonalující lékařskou péči a stále modernější technologie. Ve většině případů se jedná o nevyléčitelná onemocnění, u kterých je jedním z nejdůležitějších faktorů včasná diagnostika a následná raná rehabilitace, která může vést ke značnému zmírnění následků. V teoretické části jsem se věnovala charakteristice, diagnostice, etiologii a klasifikaci tělesného a mentálního postižení a komparaci jednotlivých literárních zdrojů. Další část byla věnována různým možnostem terapie u osob s kombinovaným postižením. V terapii se nejedná pouze o léčebnou rehabilitaci, ale velkou roli zde hraje i sociální, pedagogická či pracovní rehabilitace. Cílem komplexní rehabilitace je dosažení co možná největší míry soběstačnosti, začlenění do aktivního života nebo přijetí svého handicapu. Jde o proces, při kterém se u osob se zdravotním postižením snažíme rozvinout nebo posílit fyzické, mentální a sociální dovednosti. U osob se získaným postižením se snažíme o co možná největší obnovu původních schopností, oproti tomu u osob s vrozeným postižením se zaměřujeme na udržení normálního vývoje. V praktické části jsem zpracovala tři kazuistiky, ve kterých jsem si stanovila cíle, popis metodiky a charakteristiku výzkumného souboru. Při prvním setkání s klientem byla odebrána anamnéza a vstupní kineziologické vyšetření. Součástí vyšetření byla aspekce zepředu, zezadu a z boku, palpační vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů, vyšetření stoje na jedné DK nebo chůze. Dále byly vyšetřeny distance na páteři a vyšetření zaměřené na hlubokou stabilizaci páteře. Z toho byly vybrány tři testy dle Koláře - brániční test, extenční test a test flexe trupu. Terapie probíhala po dobu 10 týdnů v Diagnostickém ústavu sociální péče (od 1. 1. 2015 přejmenován na domov Kopretina). Cílem práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u vybraných klientů s kombinovaným postižením s následným navržením a provedením krátkodobého terapeutického plánu. Dále byl porovnán jejich stav na začátku výzkumu a po jeho skončení v souvislosti s vlivem na kvalitu jejich života. Terapie byla zakončena výstupním kineziologickým rozborem a rozhovorem s jednotlivými klienty, pro jejich subjektivní zhodnocení terapie.
|
|
|
Dostupnost a využití zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích
KORTIŠOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zmapovat spokojenost uživatelů s dostupností zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích a také zmapovat využití těchto služeb nejen z pohledu uživatelů, ale i pracovníků. Pro získání potřebných dat jsem použila kvantitativní výzkum, techniku dotazníku. Celkem bylo rozdáno 77 dotazníků, a to v organizacích Domino a Fokus České Budějovice a na psychiatrické oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce využívanou službou jsou denní stacionáře, poradenské a terapeutické služby a naopak největšímu počtu uživatelů/lek i pracovníků/nic služeb chybí možnost sociálního bydlení. Co se týká zdravotních služeb, zde nejvíce dotazovaných klientů/tek využívá služby psychiatra nebo praktického lékaře, od nichž také největší procento dotazovaných získává informace o službách. Z odpovědí pracovníků/nic vyplynulo, že naprostá většina uživatelů/lek služeb má zájem o nabízené programy a dle jejich názoru by měly být podporovány především programy k využití volného času, programy sociální a terapeutické. Největší úskalí vidí ve vysokých finančních nárocích na služby a s tím spojené nejisté financování v sociálních službách a také špatné provázanosti mezi zdravotními a sociálními službami.
|
host ::
RSS.